Novelu o poplatcích za těžbu uhlí schválil Senát beze změn, debata byla bouřlivá

Praha – Senátoři dnes po tříhodinové debatě schválili novelu, která určuje, že by měl stát dostávat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Neprošel žádný z pozměňovacích návrhů.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Řada senátorů požadovala zrušit moratorium na výši poplatků, podle který by byly fixovány na pět let. „Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu," uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).

„Není důvod chránit těžební společnosti před zvyšováním úhrad o nic víc, než jak jsou všichni ostatní daňoví poplatníci chráněni před zvyšováním daní. A nikdo nenavrhuje, aby se zákonem zakotvilo, že by se všechny daně směly zvyšovat pouze v pětiletých intervalech, nebo na základě vývoje tržních cen," dodal ještě před hlasováním senátor Václav Láska (SZ).

Proti fixaci se postavili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). „Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat," prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.

Stejně jako ve Sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu „neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít", dodala senátorka.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Nově stát získá 67 procent z podílu, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Volby by drtivě ovládlo Babišovo ANO. Koalice lidovců a STAN by před…

28.07.2017 16:15 Praha - Sněmovní volby by v červenci vyhrálo podle volebního modelu agentury Median hnutí ANO s…

Nabízet uprchlíkům místa by bylo pokrytecké, říká státní tajemník pro EU

28.07.2017 14:06 Praha - Česká republika v případě kvót pro rozdělování uprchlíků ukázala vůli se systémem řídit, i…

Marksová chce zvýšit minimální mzdu na 12.200 korun

28.07.2017 13:33 Liberec - O růstu minimální mzdy od 1. ledna 2018 by vláda měla rozhodnout v srpnu. Ministryně…

Volby až na jaře? Bylo by to rozumné, oznámil ministr Pilný

28.07.2017 12:23 Praha - Kvůli sestavování rozpočtu by bylo rozumné, aby se sněmovní volby v Česku konaly na jaře.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama