Novelu o poplatcích za těžbu uhlí schválil Senát beze změn, debata byla bouřlivá

Praha – Senátoři dnes po tříhodinové debatě schválili novelu, která určuje, že by měl stát dostávat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Neprošel žádný z pozměňovacích návrhů.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Řada senátorů požadovala zrušit moratorium na výši poplatků, podle který by byly fixovány na pět let. „Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu," uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).

„Není důvod chránit těžební společnosti před zvyšováním úhrad o nic víc, než jak jsou všichni ostatní daňoví poplatníci chráněni před zvyšováním daní. A nikdo nenavrhuje, aby se zákonem zakotvilo, že by se všechny daně směly zvyšovat pouze v pětiletých intervalech, nebo na základě vývoje tržních cen," dodal ještě před hlasováním senátor Václav Láska (SZ).

Proti fixaci se postavili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). „Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat," prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.

Stejně jako ve Sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu „neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít", dodala senátorka.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Nově stát získá 67 procent z podílu, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Stropnický se ptal Švédů, jestli je větší hrozba migrace, nebo Rusko.…

28.05.2017 21:52 Aktualizováno Praha – V pořadu České televize Otázky Václava Moravce u jednoho stolu potkali ministr obrany…

Zeman váhá nad rezignací Valachové, ministryně má řadu zastánců

28.05.2017 20:34 Brno - Prezident Miloš Zeman se dnes v Brně sešel s ministryní školství Kateřinou Valachovou, která…

Sobotka a Fico v televizní debatě: Riziko pronikání teroristů do EU je…

28.05.2017 19:56 Aktualizováno Bratislava - Český premiér Bohuslav Sobotka a jeho slovenský kolega Robert Fico se dnes v debatě ve…

Vícerychlostní EU? Klíčová rozhodnutí musí přijímat všechny státy, žádá…

28.05.2017 18:53 Aktualizováno Praha/Bratislava - Evropská unie by podle českého premiéra Bohuslava Sobotky měla i v případě…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama