Ústavní soud vyškrtl z vyhlášky ministerstva spravedlnosti povinnou fyzickou přítomnost insolvenčních správců v úředních hodinách jednotlivých provozoven. Pod tento návrh se podepsalo 21 senátorů, za které jednal Petr Bratský (ODS). Podle něj soudní verdikt znamená potvrzení, že ministr spravedlnosti nemůže měnit výklad zákona a musí respektovat dělbu moci.

Rezort podle ústavních soudců překročil své pravomoci. „Ze zákona o insolvenčních správcích nijak nevyplývá povinnost osobního výkonu všech činností insolvenčního správce," uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník. Agendu provozoven mohou z velké části přebírat zaměstnanci.

Ministerstvo už chystá změnu novely, brzy ji předloží vládě. Novela prý zdůrazní povinnost insolvenčních správců vykonávat činnost ve svém sídle a provozovnách ve vymezených dnech a hodinách. Upřesní také požadavky na charakter provozoven, které se nesmí nacházet na nezpůsobilých místech.

Správci v současnosti mohou mít kromě sídla také další provozovny. Vyhláška říká, že provozovna musí mít aspoň jeden den v týdnu úřední hodiny pro veřejnost, a to nejméně šest hodin. Sporná část předpisu pak stanovila, že insolvenční správce má být v úředních hodinách v provozovně přítomen a vykonávat činnosti související s řízením, například shromažďovat podklady, jednat s dlužníkem a umožňovat účastníkům řízení nahlížet do seznamu pohledávek a souvisejících dokumentů.

Podle Lichovníka však vyjmenované činnosti lze delegovat na jiného pracovníka a není nezbytné, aby je vykonával správce osobně. Ústavním soudcům vadil také způsob, jakým vyhláška omezila překrývání úředních hodin jednotlivých provozoven.

Problematická část vyhlášky byla podle senátora Bratského „pokusem o popření ústavního principu, konkrétně ochrany soudní moci před zásahy ze strany výkonných orgánů". Předpis podle něj přestavoval i zásah do práva na podnikání ve smyslu Listiny základních práv a svobod.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) byl podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) minimálně upozorněn na to, že „vládnutí v této zemi, v parlamentní demokracii, není jako vládnutí ve firmě" a že má svá pravidla vyžadující respektování dělby moci na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Kromě zástupců ODS se pod návrh na zrušení vyhlášky podepsali také senátoři za STAN, vládní KDU-ČSL a Pavel Štohl (za ČSSD).