Děsivé norské statistiky o odebírání dětí bez varování

Praha - "O norských případech odebírání dětí, které budily přinejmenším velké pochybnosti, už jsem psal mnohokrát. Stále ale nacházím další informace, které ukazují na to, že s norským systémem je něco v nepořádku," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Diskuse: 4

Děsivé norské statistiky o odebírání dětí bez varování - anotační foto
reklama

alší znepokojující zjištění o norském systému nám přináší článek De fleste barn hentes uanmeldt už z roku 2012, tedy z doby, kdy se o Barnevernetu v Česku nevědělo tolik jako dnes. Píše se v něm, že osm z deseti případů odebrání dětí v Norsku se mělo, dle studie norské psycholožky Gunn Astrid Baugerud, dít bez předchozího varování. Myslím, že už to ukazuje, že i před několika lety muselo být cosi shnilého nikoli na státě dánském, nýbrž na sousedním státě norském.

„Sovětské" praktiky „demokratického" Barnevernetu?

Ve své disertaci se zmíněná psycholožka věnovala paměti a stresovým reakcím zanedbaných dětí, které byly umístěny Barnevernetem do náhradní péče. Samotná studie je o to zajímavější, že paní Baugerud je vůbec prvním člověkem, který do hloubky zkoumal odebírání dětí norským Barnevernetem. Uskutečnila stovky rozhovorů s odebranými dětmi, a to nejprve týden po umístění do péče a poté ještě tři měsíce na to.

Psycholožka také byla přítomná při umísťování dětí a sledovala u nich hladinu stresu. Závěr studie není žádným překvapením. Říká, že plánované umístění bylo pro děti mnohem méně stresující a naopak neplánované odebrání působilo u dětí panické reakce spojené s různými traumaty, které si i po několika měsících velmi živě vybavovaly. Beugerud dále přiznala podiv na tím, jak si děti stresové zážitky spojené s odebráním rodičům bohužel pamatují do nejmenších podrobností.

Většina dětí byla odebrána bez předchozího varování

V Česku jsou opakovaně šířeny nesmysly o tom, že Barnevernet neodebírá děti neplánovaně, ale dopředu rodiče varuje. To ale není pravda. To, co psycholožku naprosto šokovalo, byl právě ten fakt, že osm z deseti dětí bylo odebráno náhle bez delšího plánování ze strany Barnevernetu. Zkrátka dítě prostě musí k pěstounům a nikoho nezajímá, že může kvůli tomu utrpět psychickou újmu. Norská sociálka tak v „nejlepším zájmu" dítěte vlastně užívala sovětský přístup „když se kácí les, lítají třísky".

Jak se také můžeme dočíst v norských statistikách, podíl dětí v péči mimo domov stoupl z 5,5 promile v roce 2005 na 7,5 v roce 2014. Počet dětí zaopatřených „pouze" s asistencí sice poklesl v letech 2010-2014 z 24,2 na 22 promile, což ale samozřejmě nemění nic na znepokojivém nárůstu počtu odebraných dětí.

Když dojde k odebrání, nemají děti ani zdaleka úplnou jistotu, že se jedná o jejich konečné místo, kde budou vychovávány. Stovky dětí dle statistik z let 2009-2012 dvakrát měnily místo a zaznamenány byly i desítky případů, kdy se děti za jeden rok stěhovaly třikrát. Vyskytly se ale i tak extrémní případy, kdy se děti stěhovaly čtyřikrát či pětkrát.

Ano, jednalo se sice o výjimky, ale i to svědčí o neschopnosti Barnevernetu zajistit dětem z problematického prostředí adekvátní pěstounskou péči. Následky na psychickém vývoji dětí bývají v případech, kdy vystřídají během jediného roku i několik rodin, nedozírné. Ve statistikách navíc úplně chybí informace, kolik odebraných dětí (sourozenců) z rodin bylo následně rozděleno, což je předmětem kritiky norského systému i ze strany řady neziskových organizací a OSN.

Barnevernet si vzal za vzor rychlosoudy z diktátorských režimů?

Rád bych ještě čísla zasadil do širšího kontextu. Celá věc začne vypadat ještě hrozivěji, když si uvědomíme, že podle norských údajů dosahoval v roce 2014 počet tzv. dětí v péči Barnevernetu čísla 46 058.

Z toho ve 37 166 tisících případech se jednalo o tzv. podpůrná opatření (děti zůstaly v rodině) a u zbývajících 8 892 tisíc jedinců šlo o pečovatelská opatření, tj. o odebrání a umístění nejčastěji do pěstounské péče mimo původní rodinu. Dodávám, že v předešlých zhruba pěti letech byla situace velmi podobná a čísla se příliš neměnila.

Má-li dojít k přemístění dítěte do péče mimo rodinu. Musí to být až krajní řešení po zvážení všech dalších alternativ. A každý snad uzná, že zmíněné čtyři pětiny odebraných dětí, nám dávají velmi vážný důvod ke znepokojení. Opravdu totiž lze pochybovat o tom, že by všechny případy byly tak akutní, že by vyžadovaly okamžitý zásah.

Trochu mi připadá, že Barnevernet si vzal za svůj vzor rychlosoudy známé z diktátorských režimů, které jako na běžícím páse vynáší své "rozsudky". S podobnou rychlostí a neochvějností dokáže i tato norská instituce rozhodovat o dalším osudu dětí i rodin. Doufám proto, že se tyto praktiky nerozšíří do České republiky a co nejdříve se dočkáme konce těchto praktik i v Norsku. Dle mého názoru totiž nemají v žádném demokratickém státě místo! Navzdory přání některých českých političek a politiků.

Tomáš Zdechovský

reklama

Diskuse

Děsivé norské statistiky o odebírání dětí bez varování

Počet příspěvků: , poslední 28.01.2016 15:58
(Zobrazeno posledních 4 příspěvků)

Přidejte vlastní názor…

Související:

Hlavní zprávy

Poslanci schválili přísnější dozor nad státními podniky - anotační foto

Poslanci schválili přísnější dozor nad státními podniky

27.05.2016 16:02 Aktualizováno Praha – Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu zákona o státním podniku, podle které...

Budova Kliniky není bezpečná. Praha by tam squattery nenechala, říká radní - anotační foto

Budova Kliniky není bezpečná. Praha by tam squattery nenechala, říká radní

27.05.2016 15:57 Praha - Budova Kliniky na pražském Žižkově není bezpečná. Pokud by ji metropole získala, lidé by tam do...

Jiří Vyvadil: Savčenková je jako ženský kraken. Putin dokonale věděl, proč ji...

27.05.2016 15:52 Praha - "Vladimír Putin vždy ví, co činí a činí tak s rozmyslem. Ne vždy, že by chtěl, ale že musí....

Žaloba na Samkovou? Urazila islám, to je trestné i v Česku, říká turecký...

27.05.2016 15:50 Aktualizováno Praha – Vyjádřením advokátky Kláry Samkové o islámu by se měli zabývat čeští státní zástupci. Myslí si to...

Sdílejte článek na sociálních sítích »»»

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

reklama

Další zprávy

reklama

Anketa

Hlasovali byste pro vystoupení České republiky z Evropské unie?

Hlasovalo 21596 čtenářů [výsledky anket]

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama