Ve Francii a Bulharsku byla těžba striktně zakázána. Otázka těžby břidlicového plynu se neustále řeší v Polsku, Irsku, Maďarsku a Velké Británii. Rumunsko se zase rozhodlo pozastavit stávající projekty, dokud Evropská unie nezavede jednotné ekologické a bezpečnostní standardy ohledně těžby.

Evropská strana zelených chce těžbu v zemích Evropské unie plošně zakázat, neboť existují velká rizika plynoucí z těžby břidlicového plynu. Těžba by mohla notně zasáhnout životní prostředí a vyvolávat tlak na státní orgány, který by vyvíjeli těžaři, aby mohli devastaci přírody zahájit. 

Hlavním důvodem proti těžbě však je neověřená technologie, kdy neznáme všechny negativní důsledky těžby. Při vrtech se však využívá chemických látek, které by mohli zničit zdroje pitné vody. Spolu s břidlicovým plynem by se navíc mohly na povrch dostat radioaktivní částice uranu. Těžaři tvrdí, že je vše bezpečné, avšak těžařům jde o zisk, takže není možné považovat jejich tvrzení za zcela objektivní.

Studie Deutsche Bank vyvrací těžaři často zmiňované pro, totiž že by těžba vyvázala Evropu ze závislosti na Rusku. Podle studie je naivní se domnívat, že by břidlicový plyn měl takový vliv na trh, aby způsobil jakousi revoluci, nezávislost či snížení cen.

Navíc by břidlicový plyn jako fosilní palivo jen prodloužil závislost na „obstarožních“ technologiích těžby. Je nutné, aby Evropská unie výrazněji podporoval vyšší efektivitu, úspory a obnovitelné zdroje energie.