"Evropská unie chce pochopitelně vytlačit uhlí jako zdroj elektřiny, ale samotný materiál, který se v pátek projednával, byl pouze první krok k tomu, jak se bude postupovat dál, jednalo se spíše o ideový záměr do budoucna," uvedl Bartuška.

Plán nazvaný "cestovní mapa k nízkouhlíkové ekonomice" předpokládá, že v roce 2030 budou emise CO2 nižší proti roku 1990 o 40 procent a do roku 2050 budou sníženy o 80 procent. Poláci návrh na pátečním zasedání ministrů životního prostředí evropské sedmadvacítky v Bruselu vetovali.

Regulace přitom podle evropských politiků a úředníků měla být jediným nástrojem, který by mohl rozpohybovat emisní trhy.

"V současné době nevidím jinou alternativu, která by mohla zachránit trh s emisními povolenkami," uvedl před hlasováním bývalý švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren. Podobný názor zastával i Hans Bergman z generálního ředitelství Komise pro klimatické změny.

"Klíčovým pro Česko bylo především zabránit navýšení závazného cíle pro rok 2020 z 20 na 25 procent bez pečlivého posouzení dopadu do ekonomik evropských států," řekl agentuře Mediafax ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). "Mezi naše priority patřilo předložení analýz dopadu snižování emisí na průmysl v situaci, kdy neexistuje globální dohoda a emise skleníkovych plynu tak de facto snižuje pouze Unie. Šlo nám o to, aby Česku nevznikl další závazek do roku 2020 a aby cíle na další období byly pouze nezávazné. V závěru jednání se česká delegace pokoušela o dosažení kompromisu a snažila nalézt průsečík mezi předsednictvím a polskou delegací. Myslíme si, že kdyby byly ostatní země ochotny dále diskutovat, pak by k polskému vetu možná nedošlo."