V blízkosti nálezu je podnik, který na dvou místech chová 5000 prasat. Zpřísní se v něm hygienické podmínky a prasata budou vyšetřena. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití celého chovu.

V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda by se do oblasti pouze nastěhovala jiná divoká prasata.

V Česku se africký mor prasat, který původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých, nikdy nevyskytoval. Už loni ale informovali o riziku přenosu choroby z Polska čeští veterináři myslivce. "Šíření nákazy souvisí převážně s ilegálním obchodem z neznámých zdrojů, s pohyby lidí, s nehlášením nákazy nebo s nedodržováním opatření biologické bezpečnosti," uvedl tehdy Semerád.

Jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná už dříve ČTK řekla, že nemoc by v českých lesích nemusela mít jenom negativní dopady. Mohla by totiž snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.

Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Vakcinace proti této nákaze není možná - jednak neexistuje a jednak ji ani legislativa nepřipouští.

Primárně se nemoc vyskytuje na africkém kontinentu, kde je endemický v převážné části subsaharské Afriky. Původním nositelem onemocnění je prase bradavičnaté, od kterého se infikoval druh klíšťat, od kterého se nakazila další prasata. Virus může přenášet i další hmyz, ale pouze mechanicky.

Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké všech věkových kategorií. Virus je vylučován u prasat a nákaza se šíří všemi výměšky a krví do vnějšího prostředí. Významný je rovněž přenos kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný ve vnějším prostředí i v materiálech živočišného původu. Virus je spolehlivě ničen vysokými teplotami.

Do Evropy, ale i Jižní Ameriky se dostal ve druhé polovině minulého století, k opětovnému zavlečení na evropský kontinent došlo v roce 2007. Nákaza se tehdy prvně objevila v Gruzii a odsud se rychle šířila do Ruska, dalších zakavkazských republik, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.

V ČR se africký mor prasat dosud nikdy nevyskytoval. Nákaza je na Ukrajině, v Moldavsku nebo v Gruzii. V Evropě se dlouhodobě africký mor vyskytuje na Sardinii, jedná se však o izolovanou lokalitu, odkud se nákaza dále nešíří. Epidemie AMP měla v uplynulých letech za následek dramatický pokles počtu prasat v postižených zemích, například v zakavkazských republikách to bylo podle veterinární správy v průměru o 70 procent.