Kde jsou pstruzi? Tak se nyní ptali rybáři a ochranáři. Ti totiž zejména na dolních tocích řek zaznamenali největší úbytek pstruhů obecných, takzvaných potočních, za poslední léta. Je to zejména kvůli intenzivní výstavbě čističek odpadních vod a jiných průmyslových zařízení. Ty totiž podle ochránců vypouštějí mnohem teplejší vodu, než přijímají.

A v Česku jejich počet rychle roste: podle zákona o vodách by totiž každá obec měla postavit svou vlastní čističku. „Není to tak, že by je musely mít hned, ale dá se říci, že čističek přibývá geometrickou řadou,“ řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Pstruzi kvůli zvyšující se teplotě vody začínají pomalu mizet i z horských potoků a říček. Pstruh je totiž extrémně náchylný i na minimální změnu teploty vody. „Stačí, aby teplota vody vystoupila o jeden stupeň Celsia, a pstruhům už to nevyhovuje. Voda v Krkonoších se ohřívá tím, jak postupně protéká krajem a prochází urbanizovanou krajinou. Proto pstruzi mizejí z naší přírody,“ uvedl pro Lidové noviny Radek Drahný, mluvčí krkonošského národního parku.

Správci parku se proto rozhodli populaci tamních pstruhů zachránit. Každoročně vysazují plůdky pstruhů získaných z umělého výtěru. Na začátku května vysadili do chovných rybníčků 20 tisíc kusů váčkového plůdku pstruha obecného. Tam budou do příštího jara a pak budou vysazeni do krkonošských potoků a bystřin.