Senioři starší 65 let tvoří necelých 16 procent české populace. Za 20 let by to mohla být podle odhadu ministerstva skoro čtvrtina a za půl století už třetina společnosti.

"Abychom potenciál zvyšujícího se počtu starších občanů využili v co největší míře, měli bychom se zaměřit na dvě základní oblasti, což je zdravé stárnutí a celoživotní učení. Od nich se odvíjí uplatnitelnost starších osob na trhu práce i aktivní participace seniorů ve společnosti. Tou může být třeba zapojení se do dobrovolnické činnosti," vysvětlil náměstek ministra práce a sociálních věcí Jan Dobeš (TOP 09).

Kromě těchto oblastí má být v následujících pěti letech kladený důraz také na zkvalitnění prostředí pro seniory. Podporovat by se tak měl vznik multigeneračních center, ve kterých se senioři budou spolupodílet na vytváření programu a realizaci aktivit. Ministerstvo vkládá naděje především do spolupráce s neziskovým sektorem a samotnými seniory.

Jednou z priorit by pro příští roky měl být i rozvoj vzdělávacích aktivit pro seniory. V současné době je program třetího věku nabízený na 21 veřejných vysokých školách a zahrnuje více než 700 specializovaných kurzů pro seniory. Celkový počet posluchačů je odhadován na 35 tisíc.

"Systém univerzit třetího věku se u nás osvědčil a počet kurzů neustále roste, nicméně poptávka po kurzech značně převyšuje nabídku," řekl Dobeš s tím, že nabídku by rádi rozšířili a zlepšili přístup k vzdělávání i těm, kteří nežijí v dosahu univerzitních měst. Podle odhadů jsou v současné době do vzdělávání třetího věku zapojena přibližně dvě procenta českých seniorů.

Dalším pilířem strategie by mělo být i zaměstnávání seniorů. Jedním ze způsobů, jak seniory znovu zapojit na trh práce, je podle ministerstva rozjezd jejich vlastního podnikání, při kterém mohou uplatnit své celoživotní znalosti a zkušenosti. Stát by jim pak měl pro takový rozjezd poskytnout pomoc nebo přímo podporu.

Rodinní příslušníci pečující o seniory by také měli dostávat maximální podporu ve formě vzdělávání, možnosti opětovného začlenění na trhu práce, psychologického poradenství a dostupné nabídky odlehčovacích služeb. Zároveň nesmí být podle ministerstva finančně znevýhodňováni oproti těm, kteří pro své rodiče využili službu nabízenou či financovanou státem, která obvykle bývá finančně nákladnější.

Pro strategii hledají úředníci ministerstva také inspiraci v zahraničí. "V případě podpory mezigeneračního soužití je dobré se inspirovat úspěšnými zahraničními projekty. Například ve Francii a Belgii existuje systém podnájmu pokojů pro studenty v bytě seniorů. Studenti mohou získat slevu z nájmu výměnou za poskytování drobných služeb seniorům, jako například nakupování, pomoc s počítačovými dovednostmi nebo provádění menších domácích oprav," vysvětlil Dobeš.