Podle sčítání lidu žilo v Česku 1,67 milionu lidí nad 65 let - bezmála milion žen a 680.000 mužů. Dvě pětiny seniorů nemají podle zjištění statistiků žádný dlouhodobý zdravotní problém. Dalších 12 procent sice zdravotní potíže má, ale neomezují je. 

Podle expertů se český trh práce bez starších pracovníků neobejde. "My jsme v takové demografické situaci, že mladé ročníky okolo dvaceti let jsou vlastně o třetinu menší než ročníky okolo šedesáti let. Potřebujeme, aby senioři vydrželi pracovat déle, aby se náš trh práce nesmrskával," řekl ČTK Holý. Před šedesátkou pracuje 70 procent mužů a 30 procent žen. Po pětašedesátce je to každý dvanáctý senior či seniorka, podotkl statistik. 

Loni na konci září mělo zaměstnání 75.800 lidí nad 65 let. Představuje to asi 1,5 procenta všech zaměstnanců. Těch bylo 4,93 milionu. I když se podle Holého může zdát, že podíl pracujících důchodců je malý, je důležitý. "Za poslední rok vzrostl počet pracujících důchodců o 11.000, a podílel se tak víc než 40 procenty na celkovém nárůstu zaměstnanosti," uvedl Holý. 

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové by lidé ve vyšším věku měli mít šanci pracovat, pokud chtějí. "Víme, že věková diskriminace je problém. Už člověk nad 50 let velmi těžko hledá zaměstnání," řekla ČTK Šimůnková. Podle ní by měl stát zaměstnávání starších osob podporovat. Měl by třeba zavést určitá zvýhodnění pro firmy, které seniory zaměstnávají. 

Každý druhý pracující člověk v penzi dělá na částečný úvazek. V průměru tak důchodci odpracují 28 hodin týdně. Nejčastěji nacházejí místo ve službách. V nich působí tři čtvrtiny aktivních penzistů. 

Na pracovní aktivitě v důchodu se odráží vzdělání. Mezi penzisty se základní školou pracuje jen každý padesátý, mezi vysokoškoláky každý pátý. Zhruba 60.000 starobních důchodců se uplatňuje ve vysoce kvalifikovaných profesích. V některých odvětvích se stávají senioři "doslova nepostradatelnými", uvedl Holý. Ve školství a ve zdravotní a sociální péči představují pět procent zaměstnanců. Ve vědě a podobných odvětvích je ve starobním důchodu každý dvanáctý pracovník. 

Mobilní telefon používají tři čtvrtiny lidí nad 65 let a každý druhý člověk nad 75 let. Desetina lidí mezi 65 a 74 lety každý den běžně pracuje s počítačem. Šest procent seniorů telefonuje přes internet, přes čtyři procenta na něm nakupují a každý třicátý má elektronické bankovnictví. 

Společnost ve vyspělých zemích stárne. Nejstaršími státy v Evropě jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Mediánový neboli prostřední věk, který dělí obyvatele na mladší a starší polovinu, tam překročil 42 let. V Česku je na hranici 39,6 roku. Nejvyšší podíl lidí nad 65 let má Německo, Itálie, Řecko, Švédsko a Portugalsko. Senioři v nich tvoří minimálně 18 procent obyvatel. V Česku představují skoro 16 procent. Holý poznamenal, že ve Švýcarsku, Británii, Dánsku, Nizozemsku a Norsku je nejdelší doba pracovního života, současně se v nich lidé ale dožívají i vyššího věku než v ČR.