Škromach: Janota by udělal nejlépe, kdyby pokryl položky, které krátíme

Praha - Pozměňovací návrh poslance Zdeňka Škromacha (ČSSD) předpokládá navýšení financí na sociální služby o 3,8 miliardy a snížení rozpočtu na nemocenskou a na důchody. Na to, co jej vede k zasahování do mandatorních výdajů, se poslance Škromacha ptala agentura Madiafax na úterní schůzi sněmovny.

Přidejte svůj názor

Zdeněk Škromach

Red.: Váš návrh zasahuje do mandatorních výdajů – snižujete rozpočet na důchody, na nemocenskou a na SFDI. To přece jsou výdaje, které musíme zaplatit v každém případě, a pokud na ně nebude dostatečný rozpočet, bude o ně výsledný deficit vyšší.

Z.Š.: Ve státním rozpočtu jsou jenom čísla. Podstatné však je, kolik se na stránce příjmové vybere a kolik se nakonec vyplatí. Čili v této chvíli otázka stojí jinde. Nám jde o pozměňovací návrh, který řeší položku, v níž chybí více než 60 procent prostředků oproti letošnímu roku. Jde o sociální služby. Nedofinancování těchto služeb může mít katastrofální dopady na životní podmínky lidí s postižením, seniorů a dalších. Takže existuje jistá vazba mezi příjemci důchodů a financemi na sociální služby. Celé to tedy je o dofinancování sociálních služeb částkou, která představuje 0,2 nebo 0,3 procenta z celkového objemu financí na důchody. Z tohoto pohledu už to vypadá trochu jinak.

Red.: Ministr Janota zároveň vyslovil podporu návrhu ODS, tedy řešit tuto situaci cestou rozpočtových opatření. Co se vám nelíbí na tomto návrhu?

Z.Š.: To je stejně špatné řešení jako v letošním roce. Letos třeba neziskové organizace do poslední chvíle nevěděly, zda ty peníze dostanou nebo ne. A u neziskových organizací je ještě další problém – jsou závislé na financích od státu a na financích od investorů. Ale právě investoři jsou na tom vlivem krize špatně a nechtějí prostředky poskytovat. Je jistě pravda, že vláda může cestou rozpočtových opatření přesouvat do tohoto sektoru obrovské částky, ale cílem mého návrhu je jistota, že na tyto služby jsou peníze zajištěné.

Red.: Vraťme se k číslům. Na příští rok je v rozpočtu na důchody o cca deset miliard více než letos. Zároveň však už nyní víme, že tam letos cca 14 miliard chybí. To už máme rozdíl čtyř miliard. A vy chcete rozpočet na důchody snížit o další miliardu. To jsou peníze, které se budou muset tak jako tak zaplatit, takže o tuto částku vzroste deficit rozpočtu ve státním závěrečném účtu. To vám přijde v pořádku?

Z.Š.: Budou-li příjmy vyšší, než předpokládáme, tak bude deficit zase menší. Jsou to relativní pojmy a můžeme se hádat, jestli vzrostou příjmy nebo vzrostou výdaje. A pokud jde o výdaje, tak navýšení může nebo nemusí odpovídat realitě. Ale jelikož vláda nezvýšila důchody, tak jediné, co může výdaje ovlivnit, je nárůst počtu důchodců. Ale tohle teď neodhadneme, to závisí na řadě faktorů. Rád bych však znovu připomenul, že se bavíme o částce, která představuje ani ne půl procenta z celkové částky na důchody. Chyby v odhadu se pohybují v řádu celých procent. A i kdyby k nárůstu počtu důchodců došlo, má vláda možnost – podobně jako to navrhuje Miroslav Kalousek – zkrátit výdaje všech kapitol a o tyto peníze navýšit důchody. Takže to vůbec nemusíme řešit, protože to nebude mít žádný dopad na deficit. A navíc je třeba mít stále na paměti původní účel toho návrhu – když se podíváme třeba na peníze pro zemědělce nebo udržení platů státních zaměstnanců, tak jde o velice důležité věci, ale udržení sociálních služeb je životně důležité pro celou řadu lidí. Doslova životně důležité.

Red.: Podle vyjádření náměstka ministra financí vláda chybějící peníze na služby našla. Pokud tedy zítra ministr financí deklaruje, že tam ty peníze bude postupně převádět, nebude to snazší než bazírovat na snižování rozpočtů na důchody?

Z.Š.: Když vláda takovou možnost má, proč to neudělala rovnou? Navíc odkud by ty peníze pocházely?

Red.: Z vládní spotřeby...

Z.Š.: No dobrá, ale tady jde o to, že neziskové organizace zaměstnávají nějaké lidi. Tito lidé musí vědět, že pro ně peníze jsou. A ne být celý rok v nejistotě, zda uvidí svou výplatu. Ale hlavně by tohle měla včas řešit vláda. Přesuny v řádu desítek nebo stovek milionů klidně může dělat sněmovna, ty nemají na rozpočet prakticky žádný dopad, ale přesuny v řádu miliard má řešit vláda. Jenže ta to opakovaně zanedbává. Zanedbala to vláda minulá, zanedbává to i tato. A snížit výdaje na sociální služby z roku na rok o 60 procent je něco, co prostě nemohu akceptovat.

Red.: Když zítra ministr Janota vystoupí před sněmovnou s návrhem, že sníží vládní spotřebu a ušetřené peníze dá na sociální služby, budete trvat na svém návrhu?

Z.Š.: Já si myslím, že ministr Janota by udělal nejlépe, kdyby z těchto peněz pokryl položky, které my krátíme. Potom by to bylo účetně v pořádku a sociální služby by měly jistotu, že peníze dostanou.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Úniky ze Šlachtovy zprávy? Poslanci musí mlčet, žalobci si prý dovolili…

26.05.2017 11:12 Praha - Sněmovna nezprostila poslance mlčenlivosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)…

Falešný Babiš tahá čísla rozpočtu z klobouku. Hraje mu k tomu kapela…

26.05.2017 11:05 Praha - Ve středu prezident Miloš Zeman posvětil demisi ministra financí Andreje Babiše a jmenoval…

Stát nemusí platit odškodné za zpřístupnění údajů ze svazku StB

26.05.2017 09:47 Brno - Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání muže, který chtěl po státu odškodnění 300 tisíc korun za…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější

reklama
reklama